Čezeta – poslední tažení

V posledním díle našeho sledování osudu motocyklové značky ČZ jsme skončili v momentě, kdy produkce motocyklů nak konci sedmdesátých let kolabovala. Nebylo se čemu divit a další léta nepřinesla žádné zlepšení. Vždyť 125 a 175 byly po své dvacetileté produkci zastaralé po všech stránkách. Nebyly konkurenceschopné z hlediska výkonu, vzhledu ani jízdních vlastností. Zaostávaly i za tuzemskou produkcí Jawy.  

Modernizace nebo celková náhrada modelů mohla situaci ještě zvrátit k tomu však nikdy nedošlo. Výroba v továrnách ČZ byla sice rozšířena o motorky s objemem 200 a 350, jenže nešlo o stroje z produkce ČZ. Byla to jen kapacitní výpomoc Jawě, ve které naopak nestačili plnit požadavky odběratelů na dodávky robustních a laciných dopravních prostředků. 

Navzdory okolnostem přeci jen během let 1981 až 1983 vznikl v ČZ prototyp relativně moderního motocyklu poháněného moderním čtyřdobým motorem, který se málem dostal do sériové výroby. Právě rozhodnutí, které sériovou výrobu zamítlo, bylo nejspíš osudové. 

Porevoluční plány se značkou byly obrovské, ta však neměla při návratu na trh po čem sáhnout a potřebovala tak velké investice. V roce 1992 se však přeci jen zdálo, že ve Strakonicích budou opět vyrábět motocykly přinejmenším evropské úrovně.  Nástupnický, respektive dceřiný podnik ČZ-Cagiva měl obdržet od Evropské rozvojové banky půjčku ve výši 15 miliard lir pro restrukturalizaci a modernizaci veškerého strojního zařízení. 

Celkové investice měly činit závratných 72 miliard lir, což by příchozí italské společnosti Cagiva umožnilo výhledově během roku 1996 produkovat až 40 000 motocyklů ročně. Plán to byl ambiciózní, v roce 1993 se představila stopětadvacítka ČZ Cagiva 125 Roadster typ 861 a o dva roky později přibyla čtyřtaktní dvoustovka ČZ Cagiva 200 typ 869. Právě v roce 1995 se stal generálním ředitelem společnosti čtyřiapadesátiletý Paolo Donghi, který přicházel jako bývalý generální ředitel legendární značky Moto Guzzi. Všechno tak vypadalo velmi nadějně a dokonce se pod vedením Dongiho objevilo enduro s dvoustovkou, které se zkompletovalo v několika před sériových kusech během roku 1996. Bohužel to byly definitivně poslední stroje nesoucí značku ČZ. V roce 1997 došlo vzhledem k situaci na trhu k rozhodnutí, že výroba motorek ve Strakonicích definitivně skončí. Zůstala jen výroba řetězů, smutné memento kdysi konkurenceschopného podniku, který expedoval motocykly do celého světa.